„Jhe čhas na dlabanec“ zahučel pronikavý trolí hlas na vrchního, který právě vstával po zásahu trolí zvukovou vlnou. „Pan si ráčí přát?“ číšník hodil tázavý pohled na nechápajícího trola. „Hchi dhlabanec“ další zvuková vlna přelátla budovou, bohužel číšník neodlétl pouze v okolí několika metrů popraskaly skleničky. Číšník se postavil z hromady skla a distinguovaně sdělil trolovi „Rozumím pane, chvilku strpení.“ Všichni hosté v místní restauraci (nevím jesti se v této chvíli dá slovo „restaurace „ použít ) si odsedali na kilometry daleko. „Mhám hlad, khe jhe mhůj dlabanec?!“ trol bouchl do stolu a přerazil ho vejpůl, do toho samozřejmě ještě vybitá okna z další zvukové vlny. „Už se to nese pane“ číšník přiběhl a je vidět že se poučil, protože špunty, které si nacpal do uší mu snad vylézaly i nosem. „ Velice se omlouvám, ale než přivezli to kamení z dolu tak to kapánek trvalo“ řekl trochu zmateně upocený vrchní. „Ohho, Phěkně čerstvhé kamhínky“ „Dobrou chuť, je to naše specialita kameny s pískovcovým násypem“ „Mňham, žhvejk, žhvejk, khřup“ pochutnával si trol „Pan je asi velký jedlík, chutnalo, tak to máme jedna tuna kamenů....“ „Theď hlavní dlabhanec , předlabhanec mhoc chutnal.“ Číšník trochu nechápavě poodstoupil a připl se ke zdi ocelovým lanem. „Bohužel to byly naše poslední zásoby“ „Nebhude hlavní dlabhanec!!!!!! Další zvuková vlna. Omítka na stěnách začala opadávat. „Mhám hlad thy mi dhát dlabhanec nebho.....????“ Trolovi právě došlo, že v místnosti zůstal úplně sám...Tak se otočil a samozřejmě prošel zdí (trolové zásadně dveře nepoužívají, zdá se jim strašně nepraktické jít ven skrz něco co potom nezničí) „Když dhlabanec nhe thady tak jhá jhít do khamenolomu“ U kamenolomu seděli kolem plechového sudu s hořícími odpadky dva muži neinteligentního vzevzření , právě takové trol hledal, s nimi si rozumí. „Nemháte dhlabanec???“ hodil na ně tázavý pohled trol. „ Jóó to my nemáme, to musíš za šefikém, ale mužeš si s nama dat kamenici“ „Co?“ „ Jen uvidiž jak ti to protažne balvany, he,he.“ S trochu přiblblým úsměvem se podíval na trola. „ Jóó tak to ti bůde stačít naše plácatiška“ podal opatrně placatičku trolovi“ „Dobhrá plachatička“ ozvalo se zabublání, jako ze sopky trol se zdál být úplně .....(tam kde byl se svou inteligencí při narození) „Mhami“ „Jóó to bůdé šefík kókat aš ho uvidí.“ a vytáhl další placatku a napil se „Trolove niž nevydržij“ dodal druhý chlap „ Žula jo, diamant ne“ mumlal trol Zaznělo další bublání kamenice. „Jóóóó, to je pochótka“ Kamenice působí na lidi poměrně mírně, protože se necítí v přirozeném prostředí její účinky jsou zanedbatelné (Kamenice se vyrábí z mateřského „mléka“ trolích žen) Naopak u trola to má účinky rychlého odkamenění mozkové kůry, takže trol strácí svoji nabytou inteligenci („inteligenci?“). Je to důsledek trolí evoluce. Trol musí zůstat jako kojenec mentálně zaostalý, aby v dospělosti mohl být řádným trolem. (prostě bez Kamenice není trol trolem )
Ráno se trol probudil , vyplivl zdeformovanou placatici a vydal se znovu do města. Jídlo mu už ani moc nechybělo.....
|