PAUL CÉZANNE (1839 – 1906 )
Francouzský malíř se narodil 19. ledna 1839 v Aix – en - Provence (na jihu Francie). Jeho otec byl bankéř, od dětství měl Cézanne prchlivou a vášnivou povahu. Mládí prožil v Aix s přítelem E. Zolou, oba psali básně. Otec chtěl mít ze syna svého nástupce, a proto ho dal studovat práva. Teprve 1861 mu dovolil odjet do Paříže, kde navštěvoval Académie Suisse a studoval staré mistry v Louvru. Po půl roce se však vrátil do Aix a pracoval v otcově bance. Příští rok se Cézanne opět vrátil do Paříže, spřátelil se s C. Pissarrem a J.B.Guillauminem.
1860 – 1870 – Cézanne maloval především několik barokizujících kompozic (obliba
P.P.Rubense, N.Poussina) na mytologická a náboženská témata,
Podobizny členů rodiny a přátel, zátiší, krajiny
Pracoval špachtlí, obrazy v tmavém koloritu pastózní technikou
Seznámil se s Hortensií Fiquetovou s níž měl syna Paula, kterého skrýval před otcem. 1872 – 74 – Cézanne pobýval u Pissarra v Pontoise a v Auvers. Nejvýznamnější obraz z tohoto období je „Dům oběšencův“ – vystaven na 1. výstavě impresionistů.
Obeslal i další výstavu impresionistů, ale setkal se s nepochopením, přestal nakonec vystavovat. 1886 se rozešel se Zolou, který napsal „Dílo“ jež je o zkrachovalém malíři (je tu využita malířova osoba). Po 1880 začalo Cézannovo nové období – překonal impresionismus a našel svůj osobitý styl, maloval krajiny s horou Ste Victoire, jež dominuje městu Aix, zátiší, v němž dával přednost jablkům, protože se nekazila během dlouhého pracovního postupu. 1895 uspořádal Vollard, obchodník s obrazy, první Cézannovu samostatnou výstavu. Velmi často maloval v plenéru, to se mu také stalo osudným, když jednou pozbyl vědomí, ležel několik hodin v deští a nakonec zemřel 23. října 1906 na následky nachlazení. Cézannova posmrtná výstava v Podzimním salónu 1907 měla velký úspěch u mladých moderních malířů, jimž se stal vzorem.
Cézanne patří k nejvýznamnějším osobnostem moderního umění, bývá právem nazýván „otcem moderního malířství“. Inspiroval se také u P.Veronese. Od impresionistů přejal i malbu čistými, světlými barevnými tóny.Jeho obrazy představují harmonické vyrovnání mezi abstraktní malířskou formou a optickými jevy přírody.
Další díla: „Moderní Olympie“, „ Moře u Estaque“, „Koupající se“, „Žena s konvicí na kávu“, „Zátiší s Amorem“, „Hráči karet“, „Velké koupající se ženy“
„Zátiší s jablky a pomeranči“ - Jablka a pomeranče tvoří dvě linie, které šikmo protínají obraz. Tento směr zvýrazňuje ještě dřevěná lavice. Barevná draperie je použita na mnoha obrazech, i na tomto, její záhyby připomínají členitost krajiny – hora Ste Victoire- kterou Cézanne rád maloval. Bílá draperie vyrovnává bohatost tkaniny – „bílý jako vrstva čerstvě napadeného sněhu“. Ovoce tvoří pyramidu – dojem masy.
„Žena s konvicí na kávu“ - Je jedním z nejcharakterističtějších děl „klasického“ Cézannova stylu. Z obrazu jsou vyhoštěny všechny „ony zmatené pocity, jež si sebou přinášíme na svět," a takto oproštěná malba se podle autorových vlastních slov stává „abstrakcí", to znamená čímsi zkonstruovaným, stálým, monumentálním a jasným.
„Zátiší s košem“ – Na tomto Cézannově obraze jsou nejlépe patrné některé kubistické zásady. Experimentoval tu s dvěma různými úhly pohledu..