Jsem normální dvacetiletá holka z jihu Čech, z kraje velkých a malých, známých i mnoha neznámých, ale přesto krásných rybníků. Místo, kde žiji by se taky dalo popsat takto: „Krajina zamlklá a introvertní, zahleděná do sebe a do svých zrcadel, kde obloha se vidí dvakrát a dvakrát se zjevují aleje dubů i stará bašta porybného. A zlomený rapír puškvorce se osou souměrnosti promění v symbol věčné touhy. Krajino rybníků, kolik už bylo a kolik tě čeká těch jiter zachumlaných do mlh, které se táhnou z rákosí na blata a nechávají je dlouho spát. Těch horkých polední, kdy se slunce rozbije o hladinu na milion střepů, když vánek vzedme nekonečné řádkování mělkých vln. Kolik ještě bude těch tichých večerů, kdy zarudlý kotouč spadne z oblohy za ploty lesů a zapomene trochu purpuru na oblaku zavěšeném nad temnotou vod…“
Jinak jsem mírně poznamenaná studiem na gymplu a nyní studuju na pedagogické fakultě UJEPu v Ústí nad Labem. Mezi mé záliby patří hlavně knížky, ráda cestuji a jezdím na kole. Před dvěma lety jsem se těžce zbláznila – a to do jedné záhadné a mnoha lidmi nepochopené země – TIBETU. Mým obrovským snem je se do Tibetu alespoň jednou v životě podívat. Ráda si „popovídám“ s někým, kdo se o tuto nádhernou zemi taky zajímá.
A na závěr připojuji můj oblíbený citát;o).
„Zradí-li tě přítel, polituj ho; ty jsi přišel jen o něco, co beztak nemělo cenu, on však ztratil kus sebe sama.“
Neznámý autor
Zuluk574JČ
