Měl jsem doma slečnu potkanovou - říkal jsem jí Pepina, byla vychovaná jako pejsek, na zapísknutí přiběhla, (pokud někde neusnula, to s ní pak byly problémy), ale jinak neměla téměř chybu. Když jsem ji dlouho nepouštěl ven, tak stála smutně na kraji klece a jak jsme říkali "žebrá", aby ji někdo pustil ven. Ale bohužel už odešla do potkaního nebíčka.



Teď máme zase pro změnu kočičku.