 Davinči182 |
|
Říkal jsem si jaké to je být rostlinkou a tak sem se stal fazolí |
|
Davinči je mé jméno -- odkud k vám jsem přišel -- je snad už teď jedno -- co hledal jsem už jsem našel /--/ Už nejsem malíř ani vědec -- lecos už vynalezeno bylo -- už nebaví mě hledat štětec -- z nápadů mých pár exponátů zbylo /--/ a tak než zapadnu do světa -- chci být snílek poeta -- rozdávat své verše vám -- at jsou s vámi a nikdo není sám
