Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní..
Pro každého má slovo přátelství určitě trochu odlišný význam. Je to asi dáno životními zkušenostmi a povahou člověka. Jeden nevidí rozdíl mezi přátelstvím a kamarádstvím a druhý ztotožňuje přátelství s láskou. Přitom pravda je někde uprostřed.
Přátelství nemůže vzniknout mezi lidmi za krátký čas a jako stav před přátelstvím považuji kamarádství. Když spolu lidé tráví volný čas a baví se o neosobních věcech, bych chápal jako kamarádství. Fáze přátelství většinou přichází s nějakým problémem, který se vyskytne na jedné straně. Jeden člověk se svěří s problémem druhému. Ten většinou, pokud není nezdvořilý, dokáže vyslechnout. Zde přichází moment hranice mezi kamarádstvím a přátelstvím. Kamarád vyslechne a maximálně dodá: ,,Hmm, to ti nezávidím!“ a to je vše. Ovšem přítel se bude snažit porozumět, pokusí se najít nějaké řešení a někdy dokonce problém dokáže vyřešit. Proto se říká: ,,V nouzi poznáš přítele.“ Příteli se mnohdy nemusíte ani svěřovat a pozná, že máte nějaké potíže.
Kamarádů může mít člověk bezpočet, ale přátel jen několik. Kamaráda nemusíte vidět měsíc či rok a nebude vám to tolik vadit, jako když přítele nevidíte čtrnáct dní. Slovo nevidíte myslím obrazně, to znamená, že s ním nejste v žádném kontaktu. Myslím, že počet přátel je úměrný času, který si pro ně dokážeme vymezit.
Na přátele se nikdy nezapomíná. To znamená, že když jste nuceni okolnostmi být mimo dosah svých přátel a najdete si třeba i nové přátele, na ty staré jistě nikdy nezapomenete. Přátelství se zapisuje do našich srdcí navěky.
Na začátku jsem se zmínil o lásce. Pravá láska je vyšší úroveň přátelství. Tím myslím, že základem pro lásku by mělo být přátelství. Bohužel mnohdy se stane, že jakási láska přijde dřív. Je to způsobováno tím, že je člověk od přírody nastaven tak, že se ocitne v milostném poblouznění, aby byl schopen reprodukce. Tak přichází nával hormonů a emocí do mozku, které dopřávají člověku příjemné pocity. Přichází domněnka, že právě zvolená druhá polovička, je ta pravá pro společný život. Však nic netrvá věčně a milostné poblouznění také ne. A tak člověk začíná přicházet k realitě. Častokrát se může stát, že dojde k názoru, že si s druhým přestává rozumět. Tak většinou končí nešťastná láska. Člověk si s útěchou na srdci řekne: ,,Tak budem aspoň přátelé, když nám to nevyšlo.“ Po delší době však zjistí, že ani přátelství není zrovna to, co by vystihovalo vztah mezi nimi. Nakonec zjistí, že jsou pouhými kamarády. Rozhodně tento názor nelze považovat za pravidlo, ale myslím, že v mnoha případech je to platné rčení.
Naši přátelé s námi procházejí dobrým i zlým v každé době. Lásky přicházejí a odcházejí, ale přátelé zůstávají. Proto je pro mě v životě nejdůležitější přátelství!
Cougar344MS
